Aneb jak interpretovat reporty ze systémů pro sledování návštěvnosti webů.

Tvůrci, správci či majitelé webových stránek mohou dnes používat vcelku velké množství neplacených i placených služeb pro sledování návštěvnosti webu. Tyto služby poskytují přehled o počtu zobrazených stránek, unikátních návštěvníků, vybavení a nastavení uživatelova počítače (operační systém, typ prohlížeče, rozlišení obrazovky) a v neposlední řadě o odkazujících stránkách, tedy stránkách, ze kterých se na náš web uživatelé „proklikli“. Pokud je odkazující stránkou fulltextový vyhledávač, obvykle dostaneme i informaci o hledané frázi.

Aby nám takto získané informace byly přínosem, je třeba je správně interpretovat. Pokud si říkáte, že nevíte, co je třeba na jasných empirických údajích třeba interpretovat, čtěte dále. Tři typické příklady chybných závěrů učiněných na základě nesprávné interpretace získaných dat vše objasní. Všechny příklady mají jedno společné: následek našeho jednání (návštěvnost našeho webu) je mylně považován za stav daný výhradně vnějšími okolnostmi.

Příklad 1.

„Lidé většinou přicházejí z Googlu, není tedy třeba (není efektivní) optimalizovat pro Seznam.cz“

Ačkoliv výše uvedený závěr zcela postrádá logiku, nejednou jsem se s ním setkal. Můžeme říct, že přesný opak je pravdou, tedy „Lidé většinou přicházejí z Googlu, proto musíme optimalizovat stránky i pro Seznam.cz a další vyhledávače a získat tak i jejich uživatele.“. Není přeci žádný důvod předpokládat, že uživatelé používající jiný vyhledávač než Google by nemohli být stejně tak našimi zákazníky.

Příklad 2.

„Lidé při hledání našich stránek nejčastěji zadávají ‚Auto Alfonz‘, je tedy vhodné optimalizovat stránky na tuto frázi.“

Toto tvrzení je stejně nelogické jako to předchozí. Informace, že například denně na stránky našeho autoservisu přijde zadáním fráze ‚Auto Alfonz‘ padesát uživatelů, nám neříká nic o tom, kolik by jich mohlo přijít, kdybychom měli stránky optimalizované na slovo ‚autoservis‘ (pravděpodobně mnohem víc). Pokud náš web přichází většina uživatelů přes frázi ‚Auto Alfonz‘, určitě to není ideální stav. Aby mohl uživatel tuto frázi zadat, musel už dříve někde o naší firmě slyšet. Naopak, pokud naše stránky budou navštěvovat uživatelé, kteří používají při hledání obecné slovo (např. ‚autoservis‘) či frázi (např. ‚autoservis Praha‘), lze předpokládat, že se jedná o potenciální zákazníky, kteří naši firmu doposud neznali a díky našemu dobře optimalizovanému webu ji objevili.

Příklad 3.

„Drtivá většina návštěvníků našich stránek používá Internet Explorer. Nemá tedy smysl optimalizovat pro jiné prohlížeče.“

Ano, skutečně je možné, dokonce pravděpodobné, že většina návštěvníků stránek používá Internet Explorer. Pokud však jsou vaše stránky vytvořeny tak, že jejich používání v jiném prohlížeči je nepohodlné nebo nemožné (například kvůli nefunkčnosti menu), podíl jiných prohlížečů než Internet Explorer (IE) bude vskutku mizivý (pokud ne nulový). Dávno jsou ty doby, kdy stačilo uživateli používajícímu jiný prohlížeč než IE zobrazit hlášení typu „Tyto stránky byly vytvořeny pro Internet Explorer, stáhněte si ho zde“.

A rada na závěr:

Pokud budou vaše stránky použitelné ve všech běžných prohlížečích, jejich základní funkčnost (procházení webem pomocí navigačních prvků a zobrazení textového obsahu) bude k dispozici i při vypnutém javascriptu, pak vaše stránky budou nejen „user-friendly“, ale také „SEO-friendly“.